Pád z několikametrové výšky. Vážná dopravní nehoda. Ve vteřině se život zdravého člověka změní a někdy není návratu. Někdy ovšem ano, jen to trvá dlouho a není to snadné. Za dvacet let fungování následné intenzivní péče v Městské nemocnici v Městci Králové znají lékaři, sestry a ošetřovatelky takových příběhů nespočet. Některé i s dobrým koncem, kdy se pacientovi povede přejít na domácí umělou plicní ventilaci v rodinném prostředí, nebo se prostě uzdravit.

Oddělením, které se v Městci Králové otevřelo 8. dubna 2002 v rámci pilotního projektu ministerstva zdravotnictví, už prošlo téměř 1 260 lidí. „Tehdy byla pouhá čtyři taková zařízení v celém Česku a my jsme začínali s pěti lůžky a jednou ošetřovatelkou,“ říká lékař Luboš Zimola, který u zrodu oddělení stál.

Pacienti se sem dostávají nejčastěji při takzvaném respiračním selhání, po resuscitacích, těžké mozkové mrtvici nebo právě po úrazech, mívají poškození mozku a svalové dystrofie. Pokud se po měsících podaří podporu dechu ventilátorem omezit, nebo zcela skončit, je to velký úspěch. „Nedávno jsme přijali sedmdesátiletého Otakara, po pádu z výšky loni v říjnu zůstal kompletně ochrnutý, plně odkázán na péči zdravotnického personálu. Bojoval a stále bojuje a při svém pozitivním náhledu na svůj stav se ho podařilo úspěšně odpojit od ventilátoru. Momentálně čeká na spinální jednotku liberecké nemocnice, kde bude pokračovat ve svém boji a znovuzařazení do života, který už samozřejmě nikdy nebude jako předtím,“ říká současný primář oddělení Maroš Jágerský.

Oddělení se za těch dvacet let posunulo ve všech směrech, postupně se rozrostlo až na dnešních šestnáct lůžek. „Před třemi lety vznikla nová stanice, přišly zkušené sestry, dnes jich je kolem čtyřicítky. Oddělením už prošlo zhruba čtrnáct lékařů, kmenově jsme dnes tři. Nejsilnější jsou ale lidské osudy našich pacientů, jako třeba Václav Trč, který u nás strávil přes deset let a našel si v našem personálu druhou rodinu,“ vzpomíná Jágerský.

Zásadní součástí péče o pacienty následné intenzivní péče je kromě podpory dýchání ventilátorem a podávání léků také rehabilitace. Od roku 2019 pomáhá fyzioterapeutkám v péči o pacienty na oddělení speciální přístroj motrenbed, na kterém mohou jako na kole jezdit i pacienti s nehybnými končetinami. Každý měsíc na něm trénují zhruba čtyři pacienti.

„Hodně pacientů nám tady svým osobním příběhem přirostlo k srdci, většinou jim suplujeme chybějící rodinu, která třeba nemůže z různých důvodů za nemocným tak často docházet,“ říká Jana Doušová, která je vrchní sestrou oddělení už osm let. Období zákazu návštěv během covidové epidemie podle ní bylo právě proto pro některé pacienty velmi náročné.

Do lázní nebo do domova se povedlo v posledních týdnech odejít hned dvěma pacientkám, které na oddělení strávily několik měsíců. Na tým, který se o ně staral, stále vzpomínají. „Když napíšou pohled, pošlou pozdrav, to vždy potěší a víme, že naše práce má přeci jenom nějaký smysl,“ doplňuje Doušová.

Zdroj: Nymburský deník

The post Pády z výšky i nehody. Následná intenzivní péče v Městci funguje už 20 let appeared first on Městská nemocnice Městec Králové a.s..

Každý další termín pro děti této kategorie bude následovat po 3 týdnech.
Pro snadnější zařazení k očkování v této kategorii objednávejte přímo na e-mail: vakcinace@nemmk.cz nebo volejte na 727 900 544. U očkování dětí 12 až 16 let je nutná přítomnost alespoň jednoho zákonného zástupce.

The post Očkování proti covid-19 děti 12-16 let – nově od 7. 10. 2021 appeared first on Městská nemocnice Městec Králové a.s..

Návštěvy jsou umožněny osobám, které:

a) absolvovaly nejpozději 48 hodin před zahájením návštěvy RT-PCR vyšetření nebo POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem a doloží o tom doklad

b) mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19 a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, a očkovaná osoba nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19

c) v době 90 dnů přede dnem návštěvy prodělaly onemocnění COVID-19 a doloží o tom doklad – nejedná se o osoby aktuálně prodělávající onemocnění!

Osoba navštěvující pacienta, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá osobní ochranné pomůcky dýchacích cest, a to minimálně respirátor třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu.

The post Návštěvy pacientů – změna od 27. 3. 2021 appeared first on Městská nemocnice Městec Králové a.s..

Rozhovor s MUDr. Pavlínou Fričovou, rehabilitační lékařkou

Jaké jsou nejčastější příčiny problémů, kvůli kterým lidé navštěvují rehabilitačního lékaře? Můžeme si za většinu z nich sami?
Určitě vede špatné sezení. A taky přetížení, kdy po letech „nicnedělání“ náhle tělo neúměrně zatížíme, ať už sportem nebo fyzickou prací. To jsou samozřejmě záležitosti, kdy jsme my sami „viníci“.

Ne všechny problémy ale vyřeší fyzioterapie a cvičení, na které po vyšetření pacienta posíláte. Jak často musíte sáhnout např. po lécích, či dokonce doporučit pacientovi operaci?
Zhruba 80 % pacientům předepíšeme v rehabilitační ambulanci procedury nebo cvičení. Ale někdy už je skutečně pozdě. Páteř totiž vydrží opravdu hodně – což je vlastně škoda. Někdy snese měsíce a roky zátěže, které nás vlastně tolik netrápí, než nastanou degenerativní změny, se kterými se už nedá dělat nic. Pacienta s pokročilou artrózou už tedy nemohu poslat nikam jinam než k ortopedovi a na operaci. Jinak samozřejmě i méně závažné stupně obtíží lze řešit fyzioterapií, každopádně nikdy už neodstraníme nemoc jako takovou, jen zmírníme bolest a změny v měkké tkáni. Léky na zmírnění bolesti jsou pak řešením pro ty, kdo aktuálně nemohou terapii podstupovat a jako doplnění fyzikální léčby.

U kterých problémů se vám osvědčila léčba s použitím vysokoindukčního magnetu, který městecká nemocnice rovněž nabízí prostřednictvím přístroje Salus Talent?
Protože proniká skutečně hluboko do tkání, pomáhá i na velké bolesti a svalové reflexní změny, typicky tedy chronicky bolavá záda, přetížení sportovci a poúrazové stavy. Ne každý ale snáší tento typ terapie dobře, to je třeba vyzkoušet. Salus doporučuji zejména mladým a jinak zdravým lidem, bez interních obtíží.

Kdybyste měla vybrat jednu činnost, která nám pomůže udržovat tělo v kondici a zároveň nás nezatíží, co by to bylo?
Nejzdravější a nepřirozenější je jednoznačně chůze. Ideálně v kombinaci s holemi jako Nordic Walking, protože zapojíme také horní polovinu těla. V zimě pak běžky nebo brusle. Kolo nezavrhuji, ale moje doporučení je s ohledem na nepřirozené prohnutí páteře jednoznačné – „s mírou“.

Rozhovor s Mgr. Šárkou Machovou, vedoucí fyzioterapie

S čím přichází pacienti na procedury a cvičení nejčastěji?
Jednoznačně nejvíce s bolestmi zad a poslední dobou i s přetížením svalů na chodidlech a ploché nohy.

Fyzioterapie obecně pracuje s celou řadou metod a přístrojů. Co je k dispozici v Městci a co by se dalo považovat za unikátní?
Využíváme přístrojovou lymfodrenáž, kombinovanou fyzikální terapii (ultrazvuk a plošné elektrody), motodlahu, termoterapii (rašelinový nosič tepla), samostatný ultrazvuk, distanční elektroterapii a Rebox, což je unikátní česká bodová elektroléčba. Ojedinělý a na některé typy problémů velmi účinný je přístroj na bázi vysokoindukčního magnetického pole – Salus Talent, kde vysoká dávka magnetu rozechvěje sval téměř do bolesti.

Možnosti přístrojů jsou velké a neustále se zdokonalují, ale na prvním místě stále zůstává sám fyzioterapeut, který provádí s pacientem léčebné cvičení. Jaký je váš tým?
Většina z našich deseti fyzioterapeutek má navíc nějaký speciální certifikovaný kurz, např. pro manuální lymfodrenáž, cvičení na neurofyziologickém podkladě (metody, které stimulují centrální nervový systém, např. Vojtova metoda). Kromě vzdělání a dostatečné praxe ale musí být správný fyzioterapeut také empatický, měl by umět vystihnout, jaký přístup ten konkrétní pacient potřebuje – někdo očekává jemnější, někdo rád fyzioterapetčinu ruku „ucítí“ a měl by umět pacienta dostatečně motivovat k domácímu cvičení.

Kromě úkonů, které hradí zdravotní pojišťovny, mohou pacienti využít i placené procedury. Které jsou nejoblíbenější?
Lidé se vrací za laserem na vyhlazování jizev. Osobně zde doporučuji také cross tape – speciální mřížkovou náplast, která se na postižená místa aplikuje.

Jak je to s pooperačními rehabilitacemi?
Zhruba třetinu našich pacientů představují právě lidé po ortopedických operacích. Málokdo ale ví, že při těchto plánovaných úkonech, jako je třeba plastika vazu nebo totální endoprotéza, je vhodné cvičit už před zákrokem – připravíte sval na ochabnutí a rekonvalescence pak bude mnohem snadnější.

The post Bolavá záda nebo rekonvalescence po operaci? Vyzkoušejte rehabilitaci a fyzioterapii appeared first on Městská nemocnice Městec Králové a.s..

TYPY PROVÁDĚNÝCH ZÁKROKŮ

• operace karpálního tunelu
• operace hemoroidů
• operace v oblasti konečníku – trhliny, píštěle a dermoidní cysty
• operace žlučníků – klasicky i laparoskopicky
• operace kýl (tříselná, pupeční) – klasicky i laparoskopicky
• operace kožních a podkožních útvarů
• operace křečových žil

Co nelze v režimu jednodenní chirurgie řešit? Zásadně nelze řešit veškeré akutní stavy, které vyžadují akutní hospitalizaci, eventuálně akutní chirurgický výkon.

Vybavení

Jednodenní lůžková část čítá 12 lůžek ve 2- a 4lůžkových pokojích. Každý pokoj je vybaven TV a chladničkou. K dispozici je rovněž nadstandardní jednolůžkový pokoj, kde mohou pacienti navíc využívat DVD přehrávač a telefon (příplatek 400,- Kč/den).

The post Jednodenní operativa appeared first on Městská nemocnice Městec Králové a.s..

Rozhovor s MUDr. Ivou Břečkovou, primářkou oddělení následné péče a lékařkou geriatrické ambulance

Protože se dožíváme vyššího věku, dožíváme se i komplikací, kterých se nedožily generace před námi. Co konkrétně to znamená?

Starý člověk se zkrátka projevuje a reaguje jinak. A to jak po tělesné, tak po duševní stránce. Např. některé léky na něj působí jinak než na padesátiletého – často jsou zde mnohem větší nežádoucí účinky. Jednotlivé obory medicíny konkrétní zdravotní problémy samozřejmě řeší, ale každý po svém. Geriatr vše stmelí, dá tomu směr a všímá si i věcí, které ostatní lékaři někdy nepovažují za důležité. Neduhy stáří násobí také osamělý způsob života. Postupné oslabování sociálních návyků se podepisuje i na zdraví, na pravidelném příjmu tekutin, stravy, léků apod.

V kolika letech se mohu stát pacientem geriatrické ambulance? A co je signálem, že nastal čas svého rodiče či partnera objednat?

Oficiálně se geriatrickými pacienty stáváme od 65 let. Ale přicházejí i mladší pacienti, což zpravidla bývají ti „složitější“. Pokud se příznaky demence objevují dříve, může jít o vážnější neurodegenerativní onemocnění a v takovém případě pak pacienta odesíláme do péče neurologa. Lidé k nám přicházejí především kvůli problémům s pamětí a výbavností. Pokud u seniora zpozorujete výraznější skok v chování, nejen co se paměti týče, třeba i náhlou apatii, úbytek váhy apod., doporučuji neváhat a řešit to.

Jak vypadá první návštěva a přichází na ni člověk sám?

Sám málokdy – doprovod dokonce sami vyžadujeme, je-li možný. Léčba má totiž smysl jen s podporou rodiny či blízkého člověka. A pokud se jedná o poruchu paměti, všímá si toho hlavně okolí a ne ten dotyčný. První vyšetření začínáme poměrně podrobnými laboratorními testy, protože třeba i fungování štítné žlázy má vliv na funkci mozku apod., dále provedeme EKG, test funkce mozku a tzv. Barthelův test schopností. Roli v příčinách poruch hraje i rodinná anamnéza, kterou zjišťujeme. Stejně zásadní jako klasické diagnostické metody je ale při první návštěvě také rozhovor – zjišťujeme, co daný pacient celý den dělá, s kým si povídá, co ho baví apod. Rodina se často nestačí divit. A právě proto rodinný doprovod vítám. Snažím se jim ukázat, že jejich maminka, tatínek či teta už zkrátka potřebují dohled. Že to, co vypadá jako projev schválnosti, žádná schválnost není. Podobné otázky pak směřuji i na doprovod. V případě podezření na demenci objednáváme CT mozku. Takové vstupní vyšetření zabere minimálně hodinu a půl.

Po stanovení diagnózy nastupuje zřejmě předpis léků, ale není to jen další zátěž?

Ač to bude znít zvláštně, geriatr je první lékař, který naopak množství léků u staršího pacienta sníží. Projevy demence totiž mohou způsobovat i některé léky, např. na inkontinenci či neurologické preparáty. Pokud je to možné, snažíme se je zredukovat – samozřejmě po konzultaci s příslušným odborným lékařem – což může stav pacienta zásadně zlepšit. Na základě výsledků CT rozhodujeme o nasazení kognitivní léčby, kde je nezbytná spolupráce rodiny, protože tyto léky se musí užívat opravdu pravidelně. Kognitiva sice pacienta nevyléčí, ale projevy stárnutí mozku prokazatelně zpomalují. Čím dříve se je povede nasadit, tím jsou výsledky lepší. Mám několik pacientů, kteří jsou díky včasnému nasazení léčby už deset let ve stejném zdravotním stavu. A to je obrovský úspěch. 

Zmínila jste rodinu, ve většině případů jde o děti, ty jsou většinou samy v situaci, kdy začínají mít první zdravotní obtíže, současně ještě chodí do práce a očekává se od nich pomoc s vnoučaty apod. Jak v takovém zápřahu dobře zvládnout péči o seniora?

Situaci rodičů vždy řešíme v geriatrické ambulanci společně. Nejprve by měly pečující osoby pochopit, o čem nemoc (jakou je demence) je. Probereme možnosti sociálních služeb a snažíme se péči ušít „na tělo“ každému našemu pacientovi tak, aby den seniora měl řád, zahrnoval podněty a byl hlavně zajištěný dohled na příjem léků, stravy a tekutin. Současně ale, aby i pečující osoby měly prostor pro odpočinek, ev. svoji práci. Základ úspěchu vždy tvoří vzájemně dobré vztahy a důvěra v rámci rodiny i k nám zdravotníkům a sociálním pracovnicím. Pro rodiny jde v každém případě o velmi těžkou situaci, zvláště proto, že děti musí vynakládat stále více energie na péči o stárnoucího rodiče a přes všechnu snahu se stav našeho pacienta potupně jen horší. Jedinou odměnou pro ně je vědomí, že svým rodičům dokázaly vrátit jejich péči.

Jaký recept na šťastné a „zdravé“ stáří máte po mnohaleté praxi v tomto oboru?

Jednoznačně zůstat činorodý, zajímat se o věci kolem sebe. Ztráta sociálních podnětů je po ukončení pracovního procesu důvodem určitého duševního úpadku, proto doporučuji vstupovat už do důchodového věku s nějakými koníčky a ty si udržet.     

Obor geriatrie, zabývající se projevy stáří z úhlu mnoha oborů, je poměrně mladý, česká medicína ho zná teprve od roku 1983. Podobně jako se např. pediatrie věnuje dětem, geriatrie komplexně pečuje o lidi staré. V době, kdy se průměrný věk života zvyšuje, stoupá také potřeba řešit v tomto období života jeho kvalitu.

Oddělení následné péče

The post Recept na šťastné stáří? Činorodost a dobré vztahy appeared first on Městská nemocnice Městec Králové a.s..